- chráněno od 10. 5. 1946
- rozloha 3,89 ha
- 197–238 m n. m.
Co v rezervaci chráníme?
Poslední výběžek bradla Pavlovských vrchů na našem území, dál už pokračují výchozy vápencových skal v Rakousku. Nejvýznamnějším druhem PR Šibeničník je tráva ovsíř stepní čedičový. Je to jeho jediná lokalita na Moravě a jedna z mála ve střední Evropě (několik dalších je v Čechách a v Dolním Rakousku, dále pak až na stepích Ukrajiny a Ruska). Výskyt ovsíře stepního dokládá existenci „primárního bezlesí“, tzn. že na lokalitách, kde tato tráva roste, nebyl od skončení poslední doby ledové nikdy les, že tato místa byla vždy stepí.
V roce 2021 tady byla nalezena kokotice žlutavá, parazitická rostlina považovaná v Česku za vyhynulou. Ta svými niťovitými lodyhami ovíjí hostitelské rostliny a pomocí takzvaných haustorií čerpá z jejich buněk vodu, cukry a další výživné látky pro vlastní růst. Díky stabilnímu přísunu živin ze svého hostitele proto kokotice nemusí tvořit listy nebo kořeny a veškerou energii soustředit na tvorbu květů. Ty jsou sice velmi drobné, uspořádané do klubíčkovitých květenství však tvoří dostatečně nápadný objekt pro opylovače, jimiž bývají nejrůznější zástupci hmyzu, včetně mravenců a menších druhů brouků.
Součástí rezervace je světlý les s výskytem zajímavých saproxylických brouků (roháče obecného nebo tesaříka Trichoferus pallidus).
Významné je ochranné pásmo rezervace, udržované jako úhor. Je útočištěm vzácných druhů bezobratlých, jako jsou ohrožené druhy rýhonosců Lixus angustus, Cyphocleonus dealbatus nebo Rhabdorrhynchus seriegranosus. Na bodlácích se tady poměrně hojně vyskytuje tesařík Agapanthia dahli. Na brutnákovité rostliny narušovaných stanovišť je vázaný nosatec Mogulonoides radula. Z rostlin jsou pro úhory typické polní plevele, dnes často velmi vzácné: například lněnka Dollnerova, černucha rolní, úporek pochybný, hlaváček letní.
Jak o rezervaci pečujeme?
Ze zarůstajících ploch jsou postupně odstraňovány dřeviny, zejména jasany, javory, akáty a borovice. Travnaté plochy jsou sečeny, a úhor v ochranném pásmu jednou za 2–3 roky zorán.
Další informace
plán péče
DRÚSOP
