- chráněno od 19. 12. 1949
- rozloha 15 ha
- 151–153 m n. m.
Co v rezervaci chráníme?
Rezervace zahrnuje starý lužní les, ponechaný dlouhou dobu samovolnému vývoji bez zásahů. V takovém prostředí žije velké množství vzácných a chráněných druhů.
Většinu porostů tvoří tvrdý luh s dubem letním, jasanem úzkolistým, habrem obecným, lípou malolistou. V podrostu je typická válečka lesní, metlice trsnatá, ostřice lesní, místy i vzácná ostřice hubená, z jarních bylin je nejčastější sasanka pryskyřníkovitá. V porostech s dominantním habrem se místy vyskytuje rozrazil horský.
Břehy vodních kanálů provází porosty měkkého luhu s především vrbou bílou, spolu s ní chrastice rákosovitá, kosatec žlutý, karbinec evropský a opletník plotní. Ve vodě je běžný okřehek menší.
Na zaplavovaných loukách převládá psárka luční, lipnice bahenní, ostřice časná, z významných druhů se vyskytuje jarva žilnatá, šišák hrálolistý, violka nízká, řeřišnice malokvětá a huseník luční. Na nejvlhčích místech louky je společenstvo s dominantní ostřicí štíhlou. V blízkém okolí rezervace byla v roce 2012 objevena (po NPR Ranšpurk) druhá recentní lokalita kopřivy lužní v České republice. Z rezervace bylo popsáno několik druhů dřevokazných hub, např. z rodu dřevomor (Hypoxylon fraxinophilum, H. macrocarpum a H. moravicum).
V dutinách starých stromů žije několik druhů netopýrů a hnízdí v nich např. holub doupňák, žluna šedá, lejsek bělokrký, strakapoud prostřední a šoupálek krátkoprstý. Nepravidelně v rezervaci hnízdí i čáp černý nebo včelojed lesní, v jejím blízkém okolí pak i další druhy vzácných dravců. V zimě podél vodotečí nocují orli mořští. Staré stromy hostí velmi zajímavou hmyzí faunu. Dosti častý je tesařík obrovský, zjištěn byl krajník pižmový, vzácný krasec dubový, především v habrech a babykách i tesařík drsnorohý. Velké kolonie tvoří mravenec lužní. Tůňka na louce v rezervaci je v letech s vhodným stavem vody místem rozmnožování skokanů ostronosých nebo ropuch obecných, byl zde zjištěn i čolek dunajský.
Jak o rezervaci pečujeme?
Po ukončení pastvy v druhé polovině 19. století byly lesní porosty dnešní rezervace ponechány přirozenému vývoji. Od 70. let 19. století se v území začíná s oborním chovem především jelení zvěře. V 60. letech 20. století vznikla obora Soutok v dnešní výměře, největší obora v České republice, pro intenzivní chov jelení a daňčí zvěře. Plocha chráněného území byla podstatně narušena spásáním, které likvidovalo především přirozenou obnovu dřevinné složky. Postupně dochází k rozpadu přestárlé dubové nadúrovně a nahrazování dubu především jasanem. V 90. letech byly stavy zvěře v oboře výrazně sníženy. V roce 2004 byl okolo větší části rezervace vybudován plot, který prakticky zamezuje pohybu zvěře uvnitř rezervace. Na území rezervace probíhá dlouhodobý detailní výzkum dynamiky vývoje lesa.
Další informace
plán péče
DRÚSOP
