Louky a pastviny

Festival barev i skromná krása

Vhké pcháčové louky v nivách potoků a okolí pramenišť překypují barvami. Růžovou rdesna hadího kořene střídá ostře fialová pcháče různolistého, žluť pryskyřníků a blatouchů je tlumena modří pomněnek a zběhovců. Později v létě místy převládne žlutavobíle kvetoucí tužebník jilmový a melancholický začátek podzimu je ve znamení světle modrofialových květenství čertkusu lučního. I ohrožené druhy rostlin nezůstávají pozadu, svými výraznými barvami se hlásí prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, starček potoční, kozlík dvoudomý a řada dalších.

Sušší a málo úživná místa jsou domovem krátkostébelných smilkových trávníků, přecházejících ve vřesovištní lada. Mimo smilku tuhou, ostřici kulkonosnou a další odolné druhy trav a bylin zde ještě leckde roste všivec lesní, hadí mord nízký, chupáček myší ouško, vemeník dvoulistý, již vzácný kociánek dvoudomý a vratička heřmánkolistá. Suché trávníky na ojedinělých vložkách vápnitých hornin hostí poslední populace hořečku nahořklého a h. brvitého.

Bez péče to nejde

Druhově pestré louky a pastviny vznikaly dlouhodobým spolupůsobením přírody a člověka – a vlivem člověka i přírody také zanikají. Nejen odvodněním, nadměrným hnojením, přeměnou na ornou půdu a úmyslným zalesněním, ale také samovolným zarůstáním po ukončení tradičního hospodaření. Pravidelná péče v podobě pravidelného kosení, šetrné pastvy a občasného odstraňování dřevin je proto nezbytná k tomu, aby se z jejich barevné i skromné krásy mohly těšit i další generace.