Život v luzích - Pálava
Živočichové
Charakteristika oblasti
Lužní lesy a louky mohou připomínat tropy – nejen vzhledem, ale i druhovou bohatostí. Široká škála stanovišť od hlubokých slepých ramen, přes tok řeky, periodické tůně, osluněné i zastíněné mokřady až po písčité hrúdy poskytuje rozmanitý domov tisícům druhů organismů. Vždyť jen jediný mohutný solitérní dub může hostit až několik set druhů bezobratlých živočichů.
Život v tůních
V jarních periodických tůních se dosud vzácně objevují listonoh jarní a žábronožka sněžní. V těchto tůních se vyvíjí také mnoho druhů bezobratlých živočichů, kteří v dospělosti žijí suchozemským způsobem života. Jsou to chrostíci, pošvatky, jepice, vážky i komáři. V periodických tůních prodělávají vývoj i obojživelníci. Z území CHKO jich známe 11 druhů, mezi nimi i kriticky ohrožený skokan krátkonohý a skokan skřehotavý, hojná je rosnička zelená. Stromy rostoucí na březích Dyje i kanálů jsou často nahryzané bobrem evropským, který se na Moravu vrátil z Rakouska. Na stejných místech lze potkat další kriticky ohrožené mlže a ryby – velevruba malířského, drska menšího a drska většího.
Na nebi
V luzích hnízdí vzácní dravci luňák hnědý, luňák červený i orel mořský, který pod Pálavou ve větších počtech přezimuje. Mezi významné ptáky dyjské nivy patří cvrčilka říční, velmi hojná je žluva hajní i lejsek bělokrký.
Vzácní brouci
Na okrajích lužních mokřadů žije střevlík mřížkovaný – druh, který jinde v Česku nenajdeme. Z bezobratlých živočichů se zde vyskytují další zajímavé a jinak vzácné druhy, jakými jsou plž oblovka velká nebo pavouk skákavka mravenčí – ta své jméno dostala podle vzhledu napodobujícím mravence. Hlavaté vrby v NPR Křivé jezero hostí vzácného brouka páchníka hnědého, vázaného svým vývojem na dutiny listnatých stromů. Mohutné duby jsou domovem tesaříka obrovského i mravence lužního, který si v jejich korunách staví hnízda.
čolek obecný
mravenec lužní
orel mořský
rosnička zelená
stromy ohryzané bobrem