Půdy

Půdy vzniklé na horninách Křivoklátska patří k hnědozemní půdně vývojové sérii. Vyzrálým půdním typem je středoevropská hnědozem. Hnědozem vytvořená na proterozoických břidlicích je na plošinách a mírných svazích velmi uléhavá a špatně provzdušněná. Na sprašových nebo podsvahových hlínách se vyvinuly parahnědozemě. Na mírně modelovaném reliéfu krytém soliflukčními hlínami se vyskytují polygenetické nebo vícevrstevné půdy, v mělkých depresích denudačních plošin potom pseudogleje. Na skalních výchozech se vytvořily půdy typu ranker, představující ranná stádia hnědozemní série.

Půdy na suťových a balvanitých osypech se řadí také do skupiny rankerů jako varieta suťový ranker, který dalším zazemňováním přechází v rankerovou hnědozem. Na horninách obohacených CaCO₃ se vyskytují půdy obdobné pararendzině, na mocnějších zvětralinách potom eutrofní hnědozemi. Na podmáčených polohách, většinou v dnech  údolí menších potoků se utvořily gleje, tam kde voda vystupuje po většinu roku až na povrch půdy se jedná o půdy typu anmór. Na zvýšených částech náplavů údolních niv Berounky se vyskytují hnědé vegy.