Přírodní rezervace Malý Blaník - Blaník
Přírodní rezervace Malý Blaník
Maloplošná zvláště chráněná území
Chráněné území tvoří lesní komplex na vrcholu Malého Blaníku jihovýchodně od Louňovic pod Blaníkem se zachovalými lesy přirozené skladby s převahou buku a četnými skalními výchozy.
Katastrální území: Louňovice pod Blaníkem
Nadmořská výška: 501-580 m
Výměra: 12,71 ha
Vyhlášeno: 1992
Geologie:
Podkladem jsou muskovitickobiotitické ortoruly. Povrch je balvanitý, s "rostlými" výchozy, vytváří rankerové půdy, jen místy se objevuje menší vrstva půdy. Vrcholové skály mají často zřetelnou deskovitou odlučnost.
Rostliny:
V rezervaci se setkáme s typickými druhově chudými acidofilními bučinami, představujícími primární vegetaci na minerálně chudých horninách. Na vlhčích místech (v dolních částech suťových polí, na úpatí skal apod.) se setkáme i s diagnostickými druhy květnatých bučin. Na severozápadních a západních svazích jsou zajímavé suťové partie s lípou, jilmem, habrem a klenem. Ze zajímavých druhů můžeme na Malém Blaníku spatřit samorostlík klasnatý, bažanku vytrvalou, věsenku nachovou nebo pšeníčko rozkladité.
Živočichové:
Byl zde zaznamenán výskyt plže zemouna skalního, vzácného dřepčíka Phyllotreta austriaca a nosatců Rhinomias forticornis a Ceutorhynchus picitarsis. Fauna obratlovců je obdobná jako na Velkém Blaníku, z ptáků zde také hnízdí holub hřivnáč, holub doupňák, jestřáb lesní, výr velký, kalous ušatý, lejsek šedý, lejsek malý, šoupálek dlouhoprstý a krátkoprstý.
Využití:
Bukové porosty jsou nyní 160 a více let staré. Na rankerových půdách je velice obtížná přirozená obnova. Nepočetné ostrůvky zmlazení buku byly uchovány díky oplocení proti zvěři. Prstenec současných smrkových monokultur na úpatí Blaníku vznikl ve 20. letech 20. století po kalamitě. V současné době čelí porost kůrovcové kalamitě a je postupně obnovován s cílovým stavem skladby dřevin blízkým přirozenému druhovému složení. Malý Blaník je turisticky atraktivní, prochází tudy značená turistická trasa.
V jádru přírodní rezervace se nachází mohutná zřícenina poutního barokního kostela sv. Máří Magdaleny z 18. století a památným stromem zvaným „Velký mnich“.