Když domluva nestačí

Mezi nepříliš oblíbené činnosti Správy CHKO patří i udělování sankcí za aktivity poškozující přírodu a porušující zákon o ochraně přírody a krajiny. Tedy musí dojít k naplnění formální stránky přestupku (porušení ustanovení zákona č. 114/1192 Sb.) a také faktickému jednání poškozujícího přírodu. Hranice označení škodlivého jednání za přestupek není jasná. Třeba zašlápnutí lesního mravence na cestě formálně naplňuje přestupek (usmrcení jedince zvláště chráněného druhu), těžko to však lze označit za společensky škodlivé jednání s přízviskem přestupek.

Když už se o přestupek podle Správy CHKO jedná, ale škoda na přírodě je minimální, může být řešením pouze napomenutí.  Nejčastější a nejjednodušší formou je třeba tento lístek za stěračem špatně parkujícího auta s upozorněním na porušení zákona.

Když se podle našeho názoru jedná o přestupek závažnějšího charakteru, řešíme ho vydáním rozhodnutí v příkazním či klasickém přestupkovém řízení. Příkaz o uložení sankce (pokuty) je prvním a většinou jediným úkonem v řízení, používá se u jednoduchých případů a přestupce neplatí paušální náklady řízení ve výši 1000 Kč. Když je potřeba získat více informací, doplnit řízení výpovědí obviněného či svědka, vede se klasické přestupkové řízení. To se může v komplikovaných případech protáhnout i na mnoho měsíců.

A co říká statistika? Podívejme se na poslední tři roky.

V roce 2021 bylo uloženo 15 pokut v celkové výši 134 tisíc Kč. Nejvyšší pokuta byla 30 tisíc Kč a byla uložena ve dvou případech, vždy za nepovolené terénní úpravy.

V roce 2022 bylo uloženo 44 pokut v celkové výši 369 tisíc Kč. Nejvyšší pokuta byla 81 tisíc za opakované a dlouhodobé setrvání obytného přívěsu a táboření v přírodě, další vysoké pokuty (31–51 tis. Kč) Správa CHKO uložila čtyřikrát, a to za nepovolené vybudování obytných staveb, kácení a terénní úpravy.

V roce 2023 bylo uloženo 38 pokut v celkové výši 108,5 tis. Kč. Nejvyšší pokuta byla uložena ve výši 31 tisíc Kč za nepovolenu stavbu.

A co se s penězi z vybraných pokut stane? U nás neskončí. Polovina částky jde do rozpočtu příslušné obce, která má tyto prostředky využít např. na péči o zeleň. Druhá polovina je k dispozici Státnímu fondu životního prostředí a náklady řízení jsou příjmem státního rozpočtu.